Tetín – Obec
Obec Tetín, v níž žije necelých 900 obyvatel, se nachází v jihozápadní části Středočeského kraje, 31 km od hlavního města Prahy. Území obce se rozkládá při okraji chráněné krajinné oblasti Český kras a je součástí národní přírodní rezervace Koda a přírodní rezervace Tetínské skály. Průměrná nadmořská výška území obce činí 321 m.n.m. Průměrná roční teplota zde dosahuje přibližně 8, 5 °C a průměrný úhrn ročních srážek se pohybuje mezi 500 až 550 mm.
Odkaz sv. Ludmily, která byla v Tetíně v roce 921 zavražděna, si může návštěvník připomenout při prohlídce obce a historických památek, které se zde dochovaly. Místní průvodcovská služba zajišťuje prohlídky tří tetínských kostelů; o víkendech a svátcích je otevřeno tetínské muzeum. K dispozici jsou také obchod s potravinami a farmářský obchod, tři pohostinská zařízení, veřejné toalety a nově otevřené Komunitní centrum sv. Ludmily.
Tetín – Hradiště
Tetínské hradiště se nacházelo poblíž dnešní zříceniny hradu Tetín. Bylo jedním z opěrných bodů soustavy hradišť, která obklopovala přemyslovský stát ve středních Čechách, a jeho počátky jsou nejčastěji kladeny na přelom 9. a 10. století. V roce 921 byla možná právě na tomto místě zavražděna sv. Ludmila. Ačkoli písemné zmínky o „hradu“ na Tetíně pocházejí až z 12. století, Tetín byl znám už ze svatoludmilských a svatováclavských legend. Význam hradiště ale patrně již od poloviny 10. století klesal. Jeho areál je spolu se zbytky hradu chráněn jako kulturní památka České republiky a valy hradiště jsou v některých částech území obce dodnes patrné.
Tetín – Hrad
Hrad nechal koncem 13. nebo počátkem 14. století vystavět král Václav II. či Štěpán z Tetína, který byl pravděpodobně spřízněn s nemanželským synem Václava II. Janem Volkem. V roce 1356 Tetín získal Karel IV. a spolu s dalšími vesnicemi ho připojil k hradu Karlštejn. Tetínský přemyslovský hrad zanikl v roce 1422; během husitských válek byl zbořen vojskem Jana Žižky. Dodnes se zachovalo jen torzo vstupní věže. Společně s blízkým hradištěm je zřícenina hradu chráněna jako kulturní památka.
Tetín – Kostel sv. Jana Nepomuckého
Kostel sv. Jana Nepomuckého stojí na místě, kde byla kněžna Ludmila pravděpodobně pohřbena; někteří badatelé uvádějí, že na tomto místě stál možná i Ludmilin tetínský dvorec. Původně byl kostel zasvěcen sv. Michaelovi Archandělovi a jeho podstatnou část tvoří románské zdivo z 12. až 13. století. Podle legend kostel nechala vystavět kněžna Drahomíra, objednavatelka Ludmiliny vraždy, která si přála, aby byly zázraky, které se u Ludmilina hrobu děly, připisovány sv. Michaelovi a nikoli Ludmile.
Jako farní chrám sv. Michaela Archanděla se kostel zmiňuje v roce 1357, kdy pravděpodobně proběhla jedna z několika přestaveb. V 16. století zde působil jako farář kronikář Václav Hájek z Libočan. Za josefínských reforem byl kostel zrušen. Opraven byl v 19. století zásluhou rodiny Vojáčků, majitelů tetínského zámku. Jako kostel sv. Jana Nepomuckého byl nově vysvěcen v roce 1836; obraz na barokním oltáři znázorňuje Jana Nepomuckého jako poutníka ve Staré Boleslavi.
V současné době je kostel odsvěcen a slouží pro výstavní účely. Areál kostela se hřbitůvkem je chráněn jako kulturní památka.
V jádru románský kostel sv. Kateřiny pochází z konce 12. století, první zmínku o něm máme z roku 1327. Původně byl zasvěcen sv. Ludmile a byl klíčovým místem svatoludmilské úcty. Již v roce 1327 se v souvislosti s Tetínem zmiňuje i patrocinium sv. Kateřiny; kult této světice zde byl pravděpodobně rozšířen za Karla IV., který sv. Kateřinu velmi ctil. Počet poutníků přicházejících na Tetín uctít památku sv. Ludmily postupně rostl a nevelký kostel je nemohl pojmout. Zasvěcení sv. Ludmile bylo proto přeneseno na nový větší kostel v sousedství – původně dřevěnou stavbu na místě dnešního barokního kostela sv. Ludmily. V rámci josefínských reforem se z kostela stala sýpka. Jeho obnova proběhla v roce 1858, kdy byl také znovu vysvěcen arcibiskupem a kardinálem Bedřichem Schwarzenbergem; tehdy ke kostelu přibyla i socha sv. Ludmily od známého sochaře Josefa Maxe. Kostel je unikátní díky motivu dvou hadů (draků) na románském portálu.
Na místě starší dřevěné stavby vznikl podle tetínské kroniky v poslední čtvrtině 17. století barokní kostel sv. Ludmily. Pod oltářem je zde umístěn kámen, na němž byla podle legend kněžna Ludmila zardoušena. Oltářní obraz od neznámého autora z 18. století zobrazuje kněžnu Ludmilu a kněze Kaicha, když vyučují malého Václava, pozdějšího patrona České země. Na konci 90. let 20. století byl kostel v havarijním stavu; díky sbírce a snahám místních obyvatel byl obnoven a slavnostně zpřístupněn v roce 1992. Bohoslužby zde zajišťuje Římskokatolická farnost Beroun, která je vlastníkem tetínských kostelů. V rámci svatoludmilských poutí je zde vystavována lebka sv. Ludmily.
Zdroje: www.tetin.cz – Oficiální webová stránka obce Tetín
Wikipedia
www.historickaslechta.cz/mista/tetin-2/
Václav Cílek, Martin Majer, Radoslava Schmelzová a kol.: Tetín svaté Ludmily – Místo, dějiny a spiritualita
Vydalo nakladatelství Dokořán, s.r.o., 2017
Jana Brajerová: Tetín – Co čas neodvál
Vydal Obecní úřad Tetín, 2005
Jak se na místo dostat:
Na kole: Pokud poutník přijede vlakem, vydá se k Tetínu od vlakového nádraží doleva a za mostem přes železniční trať se trasa napojí na Stezku Sv. Ludmily, která jej do Tetína dovede.
Z tetínského náměstí 9. května lze pokračovat ulicí Na Parkáně ke kostelu sv. Jana Nepomuckého a k zřícenině hradu Tetín; v okolí tetínské skály, jeskyně, vyhlídky, vrch Dalimil. Ulice Hradní vede zpět do centra obce ke dvojici kostelů sv. Kateřiny a sv. Ludmily. Trasa pokračuje zpět na tetínské náměstí a odtamtud po cyklostezce sv. Ludmily ulicemi Dr. Aksamita, Na Knížecí a Hájka z Libočan do Srbska. Mapa trasy zde
Pěšky: Od železniční stanice v Berouně vede turistická trasa po modré značce do centra obce Tetín a přímo ke zřícenině hradu. Vzdálenost: cca 3,2 km
Hromadnou dopravou: Vlak: Přes území Tetína vede železniční trať číslo 171, která spojuje města Praha a Beroun; nejbližší železniční stanice se nachází v Berouně. Autobus: Na Tetín jezdí linka C17 ze stanoviště č. 6 z autobusového nádraží v Berouně. Aktuální jízdní řád zde.
Individuální dopravou: Obec protínají dvě silnice III. třídy.
Možnost parkování na několika místech; provozní řád a podmínky pro jednotlivá parkoviště najdete zde: