Podle líčení kronikáře Václava Hájka z Libočan v jeho Kronice české z roku 1541 byl kostel sv. Václava na Proseku založen knížetem Boleslavem II. a vysvěcen biskupem Vojtěchem v roce 970 poté, co se spícímu Boleslavovi II. zjevil sv. Václav a vyzval ho k postavení kostela na tomto místě „v průseku“ lesa, kudy se kníže údajně vracel z pouti k hrobu svého strýce ve Staré Boleslavi. Jde ovšem o nehistorické ztvárnění legendy. Za Boleslava II. se ještě nekonaly poutě do Boleslavi k prázdnému hrobu sv. Václava, jehož tělo bylo již předtím přeneseno Boleslavem I. na Pražský hrad. Pražské biskupství bylo založeno až roku 973 a sv. Vojtěch byl biskupem až od roku 982, v roce 970 by mu bylo asi čtrnáct let. Václav Hájek z Libočan si legendu pravděpodobně vymyslel, podobně jako mnohé jiné příběhy, které ve své kronice sepsal.
Ve skutečnosti byl kostel sv. Václava nejspíše založen ve 2. polovině 12. století za krále Vladislava II. Byl zbudován jako románská bazilika, zřejmě podle svatovítské Spytihněvovy baziliky nebo snad baziliky sv. Jiří na Pražském hradě, ovšem ve zmenšeném měřítku. Kostel byl zjevně také orientačním bodem na křižovatce cest do Staré Boleslavi. Význam Proseka vzrostl, když byly kolem Prahy založeny Karlem IV. četné vinice; tyto viničné statky spadaly církevně pod prosecký kostel .
V roce 1421 byl kostel vypálen husitskými vojsky a pak dlouhou dobu zůstával v desolátním stavu. Pozdně gotické opravy zde byly provedeny mezi lety 1470 – 1500. Tehdy spravovali kostel kněží podobojí, tento stav trval až do roku 1621, kdy byli všichni nekatoličtí kněží z Čech vypovězeni. Nejvážnější škody kostel utrpěl za bojů na konci Třicetileté války v roce 1648. Následné opravy a dostavba kostela a jeho věže spadají do let 1654 – 1662. Další přestavba je datována pamětní listinou z roku 1732, která byla nalezena v makovici věže. Větší opravy byly prováděny v souvislosti s blížícími se oslavami údajného 800. výročí založení kostela v roce 1770; tyto změny ovšem velmi poškodily původní románský a gotický charakter stavby. V letech 1879 – 1880 byl kostel také nákladně opravován. Další práce zde probíhaly i ve 20. století; stejně jako v předchozích obdobích bylo třeba kostel odvodňovat. Teprve moderní rekonstrukce v letech 1979 – 1981 zásadnějším způsobem zlepšila stav románsko-gotické stavby; interiér byl upraven do dnešní prosté a střízlivé podoby, kdy vyniknou starobylé stavební prvky. Dnes patří prosecký kostel sv. Václava k nejcennějším románským památkám v Praze.
Z historických zvonů se dochoval pouze Václav z roku 1572, přestože dvakrát praskl a musel být přelit. V interiéru jsou zachovány zbytky fresek ze 13. století. Malíř vycházel nejspíše z knižních iluminací, například asi z rukopisu Cursus sanctae Mariae, což byla malovaná Bible z majetku sv. Anežky České. Dole je malovaná dekorativní drapérie s „vyšitými“ červenými svastikami. Tento ornament byl používán i našimi Slovany jako symbol Slunce a po přijetí křesťanství i jako jedna z forem kříže. Bohužel byl zneužit Adolfem Hitlerem jako nacistický symbol, takže se dnes již v Evropě nepoužívá. V roce 1770 zde vymaloval malíř Josef Statter scény ze života sv. Václava, které však nebyly dosud restaurovány. Kostel je i dnes místem bohoslužby a působí při něm také pěvecký sbor.
Zdroj:
http://farnostprosek.cz/ – Oficiální stránka farnosti Prosek
Jak se na místo dostat:
Na kole: Po cyklotrase Via Ludmila z Libně stále po A26 – 2 x podjet železniční koleje a magistrálu Čuprova – do ulice Nad Kolčavkou okolo Kolčavky a podél Rokytky. Na křižovatce odbočit doleva přes lávku do ulice Podvinný mlýn z A26 na A267 – před sportovním areálem. Pokračovat po A267, odbočit po cyklotrase doleva, podjet koleje, po levé straně je lanový park, bobová dráha a skatepark – stále A267. Za skateparkem odbočit doleva – po pravé straně je vlakové nádraží Vysočany. Sjet z cyklotrasy, po turistické žluté do ulice Na Jetelce – velké stoupání. Podjet magistrálu Vysočanská, minout Prosecký rybník, opět podjet magistrálu Vysočanská a přejet magistrálu Proseckou . Pokračovat ulicí Na Proseku, doleva do ulice Na Vyhlídce k ulici U Proseckého kostela.
Alternativa: Zenklovou a Proseckou do ulice Na Proseku.
Pěšky: Po trase Via Ludmila z Libně lze zvolit několik variant; turistická trasa vede ulicí Čuprovou okolo Kolčavky podél Rokytky na Sokolovskou, z ní lze zahnout vlevo do ulice Paříkova a dále ulicí Na Jetelce , křižovat Vysočanskou a kolem Proseckého rybníka projít do ulice Na Proseku, doleva do ulice Na Vyhlídce a pak do ulice U Proseckého kostela.
Hromadnou dopravou: Do blízkosti kostela lze dojet metrem (trasa C) do stanice Prosek, trolejbusem na zastávku Prosecká nebo autobusem na zastávku Starý Prosek.
Individuální dopravou: Po trase Via Ludmila lze jet z Libně ulicí U Meteoru, vlevo do Zenklovy, pokračovat vpravo do Prosecké, z ní lze odbočit vlevo do ulice Na Vyhlídce k ulici U Proseckého kostela.