Petřínská rozhledna
Rozhledna byla vystavěna pro Zemskou jubilejní výstavu konanou v roce 1891, která se stala prezentací úspěchů české společnosti v oblasti hospodářství i kultury; na organizaci výstavy se podíleli významní podnikatelé i umělci činní v českých zemích i členové předních šlechtických rodů. Předsedou Výkonného výboru byl Karel Max hrabě Zedtwitz, Ústřednímu hospodářskému výboru předsedal kníže Karel Schwarzenberg a Výboru pro výstavu retrospektivní nejprve Vojtěch rytíř Lanna a poté hrabě Zdeněk Thun. V čele Výboru pro výstavu uměleckou jubilejní stál Josef Václav Myslbek.
Patronát nad výstavou převzal císař František Josef I. , potomek sv. Ludmily ve 30. generaci.
Podnět k výstavbě rozhledny dali zakladatelé Klubu českých turistů Dr. Vilém Kurz a arch. Vratislav Pasovský; stavba byla inspirována projektem pařížské Eiffelovy věže. Ve střední části je umístěn výtah, okolo něhož se vinou dvě točitá schodiště se 299 schody – jedno pro chůzi nahoru, druhé pro chůzi dolů. V suterénu rozhledny se nachází expozice „Petřín – místo vycházek, rozhledů i dolování“. Rozhledna má dvě vyhlídkové plošiny, z nichž nabízí překrásný pohled na Prahu a místa spjatá s historií českého národa, včetně těch, kde žila sv. Ludmila. Objekt je ve správě Prague City Tourism a je přístupný veřejnosti.
Zdroj:
Wikipedia
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/mladsi-sestra-eiffelovy-veze-petrinska-rozhledna
https://www.prague.eu/cs/objekt/mista/116/petrinska-rozhledna
Jak se na místo dostat:
Na kole: Po stezce Via Ludmila mohou cyklisté jet od břevnovského kláštera po trase ulicí Markétskou, vpravo do Bělohorské, dále vlevo do Říčanovy, vpravo do ulice Řečického, dále vlevo Hošťálkovou a pak vpravo Kozlovou přes Tomanovu ke 4. hájecké kapli. Dále zpět ke křížení s ulicí Tomanova, Tomanovou pokračujte vpravo, dále vlevo do ulice Maštěřovského a pak vpravo do ulice U Ladronky k 3. hájecké kapli. Z ulice U Ladronky pokračujte ulicemi Za Strahovem a Gymnastickou k 1. hájecké kapli. Po Bělohorské na Dlabačov a do najet do ul. Strahovská – směr Petřínská rozhledna.
Pěšky: Od břevnovského kláštera lze jít po stejné trase jako cyklisté.
Hromadnou dopravou: Od břevnovského kláštera lze část trasy absolvovat tramvají ze zastávky Břevnovský klášter do zastávky Malovanka. Na Malovance se nachází i zastávka městských autobusů.
Individuální dopravou: Oblast Petřína není pro automobilovou dopravu přístupná; je nutno využít možností parkování na blízkých placených parkovištích (Dlabačov, Pohořelec). Po Via Ludmila vede trasa od břevnovského kláštera Markétskou, vpravo do Bělohorské, dále vlevo do Tomanovy, vlevo do ulice Maštěřovského, dále ulicemi U Ladronky, Za Strahovem, Gymnastická a Bělohorská na Dlabačov.
Křížová cesta na Petříně,
Kaple Kalvárie, Kaple Božího hrobu, Kostel sv. Vavřince
Křížová cesta na Petříně byla zbudována ve 30. letech 18. století. V téže době byly na vrcholu Petřína postaveny také kaple Kalvárie (1735) a kaple Božího hrobu (1738), které byly 13. a 14. zastavením původní cesty. Roku 1836 byly zpustošené původní kaple zbořeny a zásluhou hraběte Karla Chotka nahrazeny čtrnácti novými. Výchozím místem této nové cesty se stal kostel svatého Karla Boromejského pod Petřínem; poslední zastavení se nacházejí v blízkosti kostela sv. Vavřince. Donátory jednotlivých kaplí byli významní představitelé církve i šlechty i obec Královského hlavního města Praha.
Kostel sv. Vavřince se nachází na místě, kde podle tradice pohanští Čechové obětovali svým bohům a kde kněžna Libuše předpovídala budoucí slávu Prahy. Pověst vypravuje, že kníže Boleslav II. zde dal postavit kostelík zasvěcený sv. Vavřinci na žádost sv. Vojtěcha. První zmínka o kostele pochází ovšem až z roku 1135, tedy z doby vlády přemyslovského knížete Soběslava I. (1125 – 1140); i tento panovník byl potomkem sv. Ludmily, a to v 8. generaci. V 18. století byl kostel přestavěn do dnešní podoby; o jeho zvelebení se zasloužilo Bratrstvo pražských kuchařů. V roce 1733 zde byla sloužena první pobožnost křížové cesty v Čechách.
Křížová cesta je spolu s kostelem, kaplí Kalvárie a kaplí Božího hrobu chráněna jako kulturní památka. Od roku 1994 užívá celý komplex staveb Starokatolická církev, která jej s finanční podporou hlavního města Prahy opravila. Kostel sv. Vavřince je dnes starokatolickým katedrálním chrámem a místem bohoslužeb.
Zdroj:
https://cs.wikipedia.org/wiki/K%C5%99%C3%AD%C5%BEov%C3%A1_cesta_(Pet%C5%99%C3%ADn)
Jak se na místo dostat:
Na kole a pěšky: Od rozhledny je možno projet nebo projít k jednotlivým kaplím a ke kostelu sv. Vavřince po parkových cestách.
Hromadnou nebo individuální dopravou: Oblast není přímo dostupná dopravními prostředky.