Královský letohrádek a Královská zahrada
Z centrální části hradu lze přejít po Prašném mostě ke vchodu do Královské zahrady. Je to nejstarší a nejrozsáhlejší okrasná zahrada na Hradě, založená v roce 1534 Ferdinandem I. Habsburským. Vznik zahrady zvýraznil charakter Pražského hradu jako reprezentativní renesanční panovnické rezidence. Bylo zde vysazeno mnoho vzácných rostlin; od roku 1563 se zde poprvé v Evropě pěstovaly tulipány. Postupně v zahradě vzniklo i několik staveb; k nejkrásnějším patří Míčovna postavená v letech 1567 – 1569 architektem Bonifácem Wolmutem a určená tehdy „ke hře šlechtické k ohýbání těla“. Zahrada je přístupná veřejnosti v letní sezóně; v předjarním období se zde tradičně konají výstavy propojující v této době kvetoucí rostliny z hradních skleníků s vybranými uměleckými díly.
Na konci zahrady stojí Královský letohrádek, zvaný také Letohrádek královny Anny, který dal budovat pro dvorskou zábavu a zpříjemnění pobytu v zahradě Ferdinand I. v letech 1538 – 1560. Král Ferdinand a jeho milovaná manželka Anna Jagellonská, která byla potomkem sv. Ludmily ve 20. generaci, jsou vyobrazeni na jednom z reliéfů na západním průčelí. Autorem původního projektu byl Paolo dela Stella a na výzdobě pracovali italští kameníci, nástavba prvního patra a unikátní zastřešení je dílem Hanse Tirola a Bonifáce Wohlmuta. Budování letohrádku i zahrady věnoval velkou pozornost syn Ferdinanda a Anny, arcivévoda Ferdinand zvaný později Tyrolský, v době svého dvacetiletého působení v Praze. Na konci 18. století získala letohrádek k užívání armáda; po jejím pobytu musela být v roce 1836 zahájena rekonstrukce. Dnes slouží Královský letohrádek především pro výstavy výtvarného umění a uměleckého řemesla.
Italskou inspiraci prozrazuje i úprava přilehlé části zahrady – giardinetto s bronzovou Zpívající fontánou z let 1564 – 1568. Zvláštní, zvonění zvonů podobný zvuk dopadajících kapek je nejlépe slyšet přímo pod širokou spodní mísou fontány.
Chotkovy sady
První městský veřejný park v Praze rozprostírající se pod Letohrádkem královny Anny byl založen již v r. 1832. V místech dnešního parku se dříve konávaly rytířské turnaje a hry, v 17. století sloužil prostor také jako hospodářské zázemí Pražského hradu. Založení parku inicioval hrabě Karel Chotek, tehdy nejvyšší purkrabí království českého. Lesnatý park anglického typu, ve kterém roste více než 55 druhů dřevin, ukrývá mimo jiné unikátní pomník Julia Zeyera, vytvořený jako jeskyně, v níž jsou mramorové sochy představující postavy básníkových děl. Sady jsou propojeny s Královskou zahradou i s Letenskými sady, kam vede moderní lávka, kterou dal vybudovat prezident Václav Havel. Elegantní architektonické řešení je dílem Bořka Šípka.
Zdroj:
Vladislav Dudák: Pražský hrad – Hradčany, vydalo nakladatelství Baset ve spolupráci se Správou Pražského hradu, 1998
https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/ostatni/aa-10317
https://cs.wikipedia.org/wiki/Chotkovy_sady
www.vize.cz
Jak se na místo dostat:
Na kole: V areálu Královské zahrady není jízda na kole povolena. Ke vchodu do zahrady u letohrádku i ke vstupu do Chotkových sadů lze dojet ulicí Mariánské hradby.
Pěšky: Od Pražského hradu z ulice U Prašného mostu nebo z ulice Mariánské hradby.
Hromadnou dopravou: Nejbližší zastávka tramvaje je Královský letohrádek, v blízkosti je i zastávka Chotkovy sady.
Individuální dopravou: Nejbližší možnost parkování nabízejí Garáže Prašný Most.
Bílkova vila
Ateliérovou vilu v Praze-Hradčanech vystavěl sochař, grafik a architekt František Bílek, přední představitel symbolismu a secese, v letech 1910 – 1911 podle vlastních plánů; měla vyjadřovat „život jako pole plné zralých klasů, skýtajících výživu bratří na každý den.“ Zde František Bílek se svou rodinou žil a tvořil; vysoký ateliér je přirozeným pracovním i duchovním střediskem stavby. Tvorba Františka Bílka odráží jeho hluboké náboženské cítění, které ovlivnilo volbu námětů jeho děl. Od roku 1963 je Bílkova vila spravována Galerií hlavního města Prahy. Ve stálé expozici umístěné ve vile jsou kromě původního vybavení interiéru prezentována Bílkova díla z jeho vrcholného tvůrčího období.
Zdroj:
https://www.ghmp.cz/budovy/bilkova-vila/ – Oficiální stránka Galerie hlavního města Prahy
https://cs.wikipedia.org/wiki/Franti%C5%A1ek_B%C3%ADlek_(socha%C5%99_1872%E2%80%93194)
Jak se na místo dostat:
Na kole: Pokud chcete vilu navštívit, jeďte po trase Via Ludmila ulicemi U Královského letohrádku a Na Baště sv. Jiří do Mickiewiczovy ulice. Pokud projíždíte, lze jet po trase Via Ludmila přes Chotkovy sady , přejet můstek přes Chotkovu ulici a pokračovat do Letenských sadů.
Pěšky: Po trase Via Ludmila lze jít od Královského letohrádku přes Chotkovy sady a dále Chotkovou ulicí do Mickiewiczovy ulice.
Hromadnou dopravou: V bezprostřední blízkosti vily je tramvajová zastávka Chotkovy sady; k vile lze dojít i od stanice metra Hradčanská.
Individuální dopravou: Nejbližší možnost parkování pro osobní vozy je na parkovišti V Brusce a v okolí ve smíšených zónách.