Mlýn pravděpodobně vznikl už ve 13. století; první písemná zmínka pochází ale až z roku 1530, kdy Petr Vosovský z Adleru (Osovský z Adlaru) původní objekt rozšířil o mlýn na výrobu papíru. V roce 1720 byl mlýn uváděn jako „mlejn velký panský“, jehož součástí byla pila a továrna. Dnešní vzhled mlýn získal při přestavbě v roce 1747. V roce 1872 se začalo s regulací řečiště Vltavy, v jejímž důsledku částečně vyschlo mlýnské rameno; mlýn byl tehdy zrušen. Budovy koupil roku 1883 pekař Jáchym Löwit, který zde provozoval pekárnu; jeho jméno nese tento soubor budov dodnes. V roce 1906 mlýn odkoupila pražská obec. V 50. letech 20. století se budovy mlýna využívaly jako sklad brambor. Koncem 60. let 20. století je převzalo Divadlo S. K. Neumanna, nynější Divadlo pod Palmovkou, a zřídilo zde úložnu divadelních rekvizit. V roce 2001 nechala Městská část Praha 8 stavby kompletně zrekonstruovat, výsledky této rekonstrukce ale prakticky zničila povodeň v roce 2002. Nyní je mlýn opět opraven; skupinka nadšenců nejen z Prahy 8 se jej nyní po dohodě s Úřadem Městské části Praha 8 snaží otevřít pro pořádání kulturních a společenských aktivit.
Zdroje:
http://www.lowituvmlyn.cz/
https://mapy.cz/zakladni?x=14.4689029&y=50.1076050&z=18&source=base&id=2118935
Jak se na místo dostat:
Na kole/pěšky: Po cyklotrase Via Ludmila z ulice Za Elektrárnou po cyklotrase A1, po Holešovickým nábřeží k Trojskému mostu. Přejet most po A31 a za mostem doprava najet na cyklotrasu A2, EV2-Vltavská do ulice Vodácká a pokračovat podél řeky až k Libeňskému ostrovu do ulice U Českých loděnic, napojit se na cyklostezku A26.
Hromadnou dopravou: V blízkosti mlýna se nachází tramvajová zastávka Libeňský zámek.
Individuální dopravou: Po trase Via Ludmila lze jet od Výstaviště ulicemi Bubenská, Železničářů, vpravo do Plynární, pak vlevo do Argentinské, přes Most barikádníků, za mostem vpravo do Povltavské. Nejbližší parkoviště je v ulici U Meteoru.
Na místě dnešního zámku stávala gotická tvrz. Roku 1595 zakoupila zdejší panství Eliška Hoffmanová z Donína, která na jejím místě dala postavit menší renesanční zámeckou stavbu. 25. června 1608 se Libeňský zámek stal dějištěm uzavření tzv. Libeňského míru mezi císařem Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Ve smlouvě Rudolf Matyášovi svěřil vládu nad Moravou, Uhrami a Horními a Dolními Rakousy, ve své oblasti vlivu si ponechal jen Čechy, Lužici a Slezsko; zároveň bylo Matyášovi přislíbeno nástupnictví po Rudolfovi na českém trůnu. Dva bratři – oba byli potomky sv. Ludmily – stáli počátkem 17. století opakovaně proti sobě; ani Libeňský mír nepřinesl opravdové smíření.
Zámek krátce vlastnil i Albrecht z Valdštejna; za Třicetileté války byl několikrát poničen. V roce 1651 se Libeň ocitla v držení Nostitzů, kteří dali zámek barokně přestavět; brzy ale panství prodali Starému Městu pražskému. Následujících 220 let sloužil libeňský zámek jako letní sídlo pražských primátorů. Při pruském vpádu na jaře 1757 byl zámek poničen; tehdejší purkmistr Starého Města pražského Václav Fridrich z Friedenbergu využil nutných oprav k jeho celkové přestavbě v rokokovém stylu. Pro svůj záměr získal finanční podporu císařovny Marie Terezie, které nabídl zámek jako občasnou rezidenci při jejích cestách do Prahy a na inspekci stavby terezínské pevnosti. Při přestavbě uskutečněné v letech 1769 – 1770 libeňský zámek získal svou dnešní podobu. Do zrenovovaného zámku pak zavítalo několik panovníků z linie potomků sv. Ludmily: V letech 1771 – 1773 zde několikrát pobývala císařovna Marie Terezie. V době vojenských manévrů roku 1786 se tu ubytoval císař Josef II. a na přelomu let 1803 – 1804 při stejné příležitosti i císař František I. V srpnu 1791 zde před svou korunovací na českého krále přespal císař Leopold II.; právě odtud vyšel 31. srpna 1791 i jeho velkolepý korunovační průvod barvitě popsaný v Jiráskově „F. L. Věkovi“.
Zámecké komnaty ale pamatují i morový špitál zřízený zde za velké epidemie roku 1772, lazaret v době prusko-rakouské války roku 1866 i vychovatelnu pro narušenou mládež koncem 19. století.
12. září 1901 zde bylo slavnostně vyhlášeno připojení Libně ku Praze. Na počátku 20. století byly provedeny další stavební úpravy zámku i zámeckého parku. Významně se na nich podílel zahradní architekt František Thomayer; k jeho poctě byl pojmenován tento bývalý zámecký park Thomayerovy sady. V pozdějších letech se v zámku usídlily městské instituce; dnes zde sídlí Úřad Městské části Praha 8. Veřejnosti slouží v zámeckých prostorách kaple Neposkvrněného početí Panny Marie a obřadní síň. Konají se zde svatební obřady, vítání občánků městské části, hudební festival Libeňské jaro mladých (přehlídka žáků základních uměleckých škol a studentů konzervatoří), příležitostně také výstavy a koncerty.
Zdroj:
https://m.praha8.cz/libensky-zamek.html – Oficiální stránka Úřadu Městské části Praha 8
Jak se na místo dostat:
Na kole/pěšky: Po cyklotrase Via Ludmila od Löwitova mlýna po trase A26 ulicí U Českých loděnic podél potoka Rokytka přes náměstí Elsnicovo a Zenklovou ulicí k Libeňskému zámku
Hromadnou dopravou: V blízkosti zámku se nachází tramvajová zastávka Libeňský zámek.
Individuální dopravou: Nejbližší parkoviště je v ulici U Meteoru.
Secesní římskokatolický kostel byl postaven v letech 1904 až 1905 podle projektu Matěje Blechy. Počátkem 20. století nedostačovala věřícím kapacita kaple Libeňského zámku; emauzský Spolek sv. Bonifáce v Praze nabídl roku 1904 libeňské duchovní správě výstavbu nového chrámu, původně zamýšleného jako provizorní. V roce 1905 byl kostel vysvěcen. Nový chrám měl být zasvěcen blahoslavené Anežce Přemyslovně (dnes sv. Anežce České). Jelikož ale nebylo včas požádáno do Vatikánu o povolení, rozhodl pražský arcibiskup kardinál Lev Skrbenský z Hříště, aby byl nový chrám zasvěcen sv. Vojtěchu.
V roce 1987 byl kostel prohlášen nemovitou kulturní památkou a nesporně patří mezi nejpůsobivější raně secesní stavby v České republice. V letech 1996 – 2001 byl na náklady Magistrátu hl. města Prahy kostel kompletně opraven a následně pronajat libeňské farnosti; konají se zde bohoslužby.
Zdroj:
https://www.praha8.cz/kostel-sv-vojtecha.html
Jak se na místo dostat:
Na kole: Po cyklotrase Via Ludmila od Libeňského zámku kolem sokolovny k ulici U Meteoru.
Pěšky: Po trase Via Ludmila od Libeňského zámku kolem sokolovny do ulice U Meteoru.
Hromadnou dopravou: V blízkosti zámku se nachází tramvajová zastávka Libeňský zámek.
Individuální dopravou: Nejbližší parkoviště je v ulici U Meteoru.