Původní dřevěnou tvrz v obci Lobkovice na břehu Labe získal v roce 1409 zakladatel rodu Lobkowiczů Mikuláš Chudý z Újezda, který brzy začal používat přídomek z Lobkovic; právě on tvrz přestavěl na rozsáhlejší gotický věžovitý objekt.V letech 1450 – 1451 byla tvrz obsazena vojskem Jiřího z Poděbrad. Po několikerém střídání majitelů ji roku 1496 získal Beneš Sekera (Sekerka) ze Sedčic. Za Sekerů ze Sedčic byl objekt nejpozději na počátku 17. století znovu přestavěn, tentokrát na renesanční zámek. Roku 1615 Lobkovice koupil měšťan Václav Majský ze Sobíšku; o rok později je prodal Polyxeně z Pernštejna, která tvrz darovala svému manželovi Zdeňkovi Vojtěchovi Popelovi z Lobkowicz k 47. narozeninám. Zámek se tak znovu dostal do majetku Lobkowiczů. V roce 1679 nechal kníže Ferdinand August Lobkowicz k věži, která jediná přežila plenění za Třicetileté války v neporušeném stavu, přistavět barokní zámeckou budovu podle plánů italského architekta Antonia della Porty.
Roku 1829 Ferdinand Josef z Lobkowicz prodal Lobkovice pražskému advokátovi Janu Měchurovi. Jeho dcera Terezie, která v roce 1840 zámek zdědila, byla manželkou Františka Palackého. Palacký na zámku často pobýval a mezi lety 1852 a 1860 tu vytvořil stěžejní část svých Dějin národu českého v Čechách a v Moravě; ve třetí knize tohoto rozsáhlého díla pojednává autor o počátcích dějin přemyslovského státu, tedy o době sv. Ludmily a sv. Václava.
Syn Františka Palackého Jan zámek v roce 1897 prodal knížeti Mořicovi z Lobkowicz. V majetku Lobkowiczů pak zámek zůstal až do jeho zestátnění v roce 1948. Počátkem 80. let 20. století jej převzala Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze, která zde provedla poslední stavební úpravy. Po roce 1989 byl zámek vrácen v restituci potomkům roudnické větve Lobkowiczů. V květnu 2013 zde byly zpřístupněny čtyři místnosti se stálou expozicí o historii zámku, Františku Palackém a lobkovickému rodákovi Miroslavu Plesingerovi-Božinovovi, legionáři, politikovi a diplomatovi, který se významně zasloužil o vznik a rozvoj prvorepublikového Československa. Od roku 2020 jsou tyto prostory vzhledem k provádění stavebních prací dočasně uzavřeny.
Obec
V obci Lobkovice se dochoval kostel Nanebevzetí Panny Marie ze 14. století, který patří k Římskokatolické farnosti Neratovice a je místem bohoslužeb. O víkendech je možná prohlídka zvonice u kostela a hrobky Františka Palackého.
Při organizování aktivit na zámku i v obci se angažuje občanský spolek LOBKOVICE, z.s.
Zdroje:
https://www.kudyznudy.cz/aktivity/zamek-lobkovice
www.lobkovice.cz
https://cs.wikipedia.org/wiki/Lobkovice_(z%C3%A1mek)
https://www.cesky-jazyk.cz/ctenarsky-denik/frantisek-palacky/dejiny-narodu-ceskeho-v-cechach-i-v-morave-dil-i.html#axzz6nOhPl9vj
https://cs.wikipedia.org/wiki/Miroslav_Plesinger-Bo%C5%BEinov
Jak se na místo dostat:
Na kole: Po trase Via Ludmila jeďte po cyklostezce 2 a druhou ulicí doprava K Rudči, u tvrze Kostelec nad Labem se napojte na Poutní cestu Blaník-Říp (zelená). Obec Rudeč – pokračovat k řece a podél řeky (nutno objet slepé rameno) po zelené do Jiřic. Jiřice – po turistické zelené podél řeky pokračovat až k zámku Lobkovice.
Pěšky: Po trase Via Ludmila vede cesta pro pěší od tvrze Kostelec nad Labem po Poutní cestě Blaník-Říp (zelená turistická značka), přes obec Rudeč k řece a podél řeky dále po zelené značce do Jiřic a podél Labe k zámku Lobkovice. Alternativní trasa vede převážně podél Labe.
Hromadnou dopravou: V blízkosti zámku se nachází autobusová zastávka Neratovice-Lobkovice Statek. Po trase Via Ludmila lze využít autobusové spojení z Kostelce nad Labem do Lobkovic.
Individuální dopravou: Po trase Via Ludmila jeďte z Kostelce nad Labem po silnici 101 přes Jiřice do Lobkovic; vpravo ulicí Palackého k zámku.